Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 8.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 152. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová stabilní verze 4.0 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). S rozhraním přepsaným do Qt. Přehled novinek také na YouTube. Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
NVIDIA kupuje Hugging Face za 12,93 miliardy dolarů.
Předobjednat si lze nový jednodeskový počítač Arduino VENTUNO Q s předinstalovaným Ubuntu. S 16 GB LPDDR5 a 64 GB eMMC. Pro lokální LLM, agentní AI, počítačové vidění, robotiku…
Hexpair není nejlepší HEX editor na světě a ani se o to nesnaží. Zato je k dispozici kdykoliv a kdekoliv – všude tam, kde máte svůj Vim. Vznikl jako hobby projekt před pár měsíci a dospěl do stavu, kdy by mohl být užitečný širší komunitě. Přepnout do HEX režimu se dá i uprostřed rozdělané práce: Soubor, který už máte otevřený běžným vim file.md, jedním příkazem přepnete do HEX editoru a dalším příkazem ho můžete vrátit zpět do textu. Kurzor přitom
CERN dlouhodobě používal vlastní sestavení RHEL, ze kterého přešel na CentOS Stream. Federico Vaga a Nikos Tsipinakis ale nyní v přednášce na MiniDebConf Winterthur 2026 popisují plán probíhajícího přechodu na Debian pro řízení akcelerátorů. Důvodem k opuštění CentOS Stream jsou zachování zpětné kompatibility se starším hardwarem, kterou Red Hat narušuje, když tlačí sestavení balíčků pro novější verze architektury (x86-64), a nedostatečné nástroje pro sestavování vlastních balíčků a repozitářů.
UZDoom (Wikipedie), tj. fork GZDoom, byl vydán ve verzi 5.0.0. Videopředstavení na YouTube. Podrobný přehled novinek v Changelogu.
Příručka Linux From Scratch pro sestavení základního linuxového systému byla aktualizována v pravidelném půlročním termínu. Vydání 13.1 shrnuje přes 40 nových verzí balíčků a několik patchů. Navazující příručka Beyond Linux From Scratch s recepty pro sestavení dalších knihoven a aplikací zatím vydána nebyla, ačkoliv vývojová verze stále dostává aktualizace. Lze je číst online nebo stáhnout v HTML či PDF.
Jednou z nejlepších vlastností je její počeštění, které je na velice dobré úrovni, i když menší nedostatky by se našly. Kvalita počeštění je dána hlavně tím, že Danix vyvíjí tým z Čech právě pro české uživatele. Tím se i trochu dostáváme k tomu, k čemu je Danix určen.
Dle autorů, cituji: "Danix je plnohodnotná linuxová distribuce postavená na velkém množství aplikací s cílem dát vám svobodnou volbu při používání legálního software bez nutnosti za něj draze platit. Zveme vás do světa, který nemá omezení a kde se fantazii meze nekladou. Pomoci tohoto produktu se můžete rozvíjet všemi směry." Z toho vyplývá, že tvůrci sázejí spíše na v Linuxu nezkušené uživatele s odvahou experimentovat. Live distribuce je vhodná k pokusnému použití a na demonstraci možností a schopností Linuxu i jako desktopového operačního systému. Proto budu Danix popisovat spíše očima začínajícího "linuxáka" či spíše uživatele používajícího svá oblíbená Windows, který chce zjistit, co to vlastně ten Linux je.
Danix je doslova nabit multimédii, kancelářskými balíky, jednoduchými logickými hrami, výukovými programy a dalšími nástroji. Díky hrám a výukovým programům si mohou Danix vyzkoušet i děti.
Začnu tím, co uživatele potká jako první. A to je boot samotného Danixu. Po vložení CD do mechaniky nás pozdraví LILO s velkým logem Danixu. Zde ovšem nastaly první lapálie. Uživatel přicházející z Windows je v rozpacích - co teď? Pro něho se v pravém dolním rohu nalézá nápis [F2 Nápověda] - jak nebo kde najít nápovědu. Stiskl jsem tedy F2, ale místo slibované nápovědy se objevila oranžovo-žlutá obrazovka jen s nápisem boot: a blikajícím kurzorem. Zde vývojáři udělali patrně malou chybičku, nápověda se totiž nalézá až pod klávesou F3 a další "expertnější" popis voleb se nachází pod klávesami F4 a F5.
Chybička malá, nicméně zmate. V nápovědě jsou popsány volby bootu, je možné nastavit rozlišení framebufferu, jádro 2.4.25, nebo 2.6.x, vypnout detekci hardware (mnoha lidmi kritizovanou) a další pro typického uživatele převážně kosmetické volby. Stiskl jsem tedy Enter a bootoval bez všemožných voleb. Detekce hardware proběhla zdařile a systém naběhl rovnou do prostředí KDE (3.2.1), kde mě uvítalo startovací logo KDE s veselými tučňáky v různých pozicích. Na výběr jsou i jiné okenní manažery, WindowMaker, IceWM, TWM a můj oblíbený FluxBox.
Co se týká multimédii, zde autoři opravdu nešetřili. Pro přehrávání videa je zde množství přehrávačů: Kaboodle(1.7.1), Kaffeine(0.4.1), Noatun (2.4.1) a xine (0.9.23), chybí jen další z frontendů Totem. Celkem zde postrádám oblíbený MPlayer, který nebylo možné zakomponovat z důvodu licenčních podmínek tvůrců MPlayeru.
Pro přehrávání zvuků jsou to opět standardní nástroje KDE: JuK (2.0.1) a pro přehrávání audio CD KsCD (1.4.1). Výběr doplňuje XMMS (1.2.9). Pomocí Danixu je možné i ripnout oblíbené CD do formátu MP3. Abyste si jej pak kdykoli mohli bez hledání poslechnout, použijte program KAudioCreator (1.0).
Pokud máte zájem o přehrávání MIDI, je k dispozici opět program z KDE, Kmid (2.0). Pro záznam zvuku naleznete na CD KRec (0.5) a KRecord (1.15.1). Pokud máte dvě mechaniky (CD a xxRW), není problém ani s pálením CD pomocí K3b (0.11.90). Ani v oblasti práce s obrázky to není špatné, je zde GIMP (2.0pre4) a standardní KDE prohlížeče.
Danix je poměrně dobře připraven i pro kancelářské využití. Kromě KOffice (1.3), které se skládá z KWord (dokumenty), KSpread (tabulky), KPresenter (prezentace) a KChart (grafy), má i "konkurenční" OpenOffice.org 1.1.1, jehož součástí jsou Writer (dokumenty), Math (matematika), Calc (tabulky). V oblasti kanceláře, respektive menu v nabídce KDE, jsem objevil další malinkatou chybku, a to v přítomnosti odkazu na AbiWord, který zde není. Prohlížení dokumentů v PDF je možné přes xpdf (3.0) a GV (3.5.8).
I pro běžnou internetovou komunikaci (pošta, IRC, ICQ, news, prohlížení webu) je Danix připraven dobře. Opět stojí výbava z větší části na KDE. KMail (1.6.1) je pro psaní e-mailů přehledný a přívětivý nástroj. Pro oblíbené ICQ je zde klient Sim (0.8.3), pro IRC zase Konversation (0.14) a Xchat (2.0.7). Pro newsové a diskuzní skupiny KNode (0.7.7). Pro prohlížení www jsou připraveni nejlepší z nejlepších: Mozilla (1.6), Konqueror (3.2.1) a Links (2.1pre13). Pro připojení k internetu je zde podpora pro klasické vytáčené připojení, ISDN, ADSL a Wi-Fi, které lze přehledně konfigurovat pomocí nástroje v menu Nastavení -> Knoppix, kde jsou konfigurační nástroje např. i pro tiskárny a TV-karty.
Danix je určen i dětským uživatelům, kteří si najdou své mezi hrami, ale i v nabídce "Škola hrou", kde jsou připraveny aplikace pro procvičování jazyků, matematiky, psaní na stroji a další. Většina jich je opět z dílny KDE a je řešena opravdu ve stylu "škola hrou". Příkladem je KHangMan (1.3) alias Oběšenec z jazykové sekce, který mě jeden čas docela "chytil". Je zde i KEduca, nástroj určený vyloženě pro zkoušení a tvorbu testů.
Typické vývojové nástroje jako např. KDevelop v Danixu nejsou. Podle mě ani být nemusí a jejich absenci považuji spíše za prozíravost. Neočekává se, že experimentující uživatel Windows bude chtít pod Danixem programovat. Jsou zde ovšem nástroje pro běžného uživatele užitečnější jako například Quanta (3.2.1), editor HTML stránek. KXMLEditor (1.0.0) a UML modelář Umbrello(1.2.1) však podle mého názoru také příliš mnoho uplatnění nenajdou.
Jak bych to jen napsal, aby to bylo přesné, a přitom jsem to neřekl již několikrát? Raději zopakuji několikrát řečené. Danix je určen převážně uživatelům jiných operačních systémů, aby okusili "sílu a svobodu" operačního systému Linux. Slouží také k demonstraci multimediálního, desktopového a kancelářského nasazení. Danix spoléhá a těží hlavně z všestrannosti KDE a přidává několik ověřených aplikací (OpenOffice.org, XMMS, Mozilla a další). Pokud jste nezkušení a chcete si Linux jen vyzkoušet, je Danix pravou volbou. Pokud se vam zalíbí, máte možnost si ho nainstalovat na pevný disk.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
. S tim bootovanim ze site to tak slavne neni, on umi bootovat jen tak ze se natahne jadro a initrd coz pro hafo siti ktere jedou nad nbi je docela nepouzitelne
. Navic by musel mit v sobe podporu vsech sitovek a pak by nejel uz vubec protoze ma nejake pochybne problemy s ochotou startovat kdyz je hodne velky. Kdybys tam zaroven umistil take i hodne obrazu etherbootu pro nejbeznejsi sitovky tak by to bylo mozna lepsi
.
a o jeho vyhodach snad ani nema cenu se bavit protoze je oceni kazdy kdo ho kdy aspon jednou videl
, ja treba take protoze mam xfs particie. Ale na tech problemech a geometrii trvam - napriklad na Gigabytce pro pentium 4 nevim presne typ, sorry, s jednou verzi BIOSu funguje bez problemu, s novejsi skonci s disk read error. Na MVP4ce takto skonci pokud je v mechanice CD ktere ale neni bootovatelne tak ho BIOS preskoci a startuje z disku kde to uz grub nerozchodi... Pokud v mechanice CDcko neni tak jede bez problemu, atd. tech prikladu je vice. Nerikam ze je to pravidlo nebo ze grub je uplne nefunkcni, ale je citlivejsi nez lilo ktere funguje fakt vsude, zatimco grub na nevychytanych masinach nemusi fungovat uplne dobre.
?
... aj ked mam problemy s X nenabiehaju iba ak zadam xmodule=vesa,karta ati rage,v starsej distribucii to fungovalo bez problemov a pri jadre 2.6 ostane stat na detekcii sietovky,tulip,rozbehne sa bez nodhcp,ale nefunguje siet